Jižní Korea – Soul

Přestože nemáme moc volného času, shodly jsme se, že by byla škoda nechat si ujít příležitost vidět Jižní Koreu. Nakonec stejně budu vzpomínat spíše na zážitky a cestování, než na to, že jsem poctivě chodila na všechny hodiny ve škole.

Někteří Japonští kamarádi mi říkali, že Soul není tak velké město jako Tokio a vše co mají v Soulu, najdete i v Tokiu. Tyto řeči mě od cesty do Korei vůbec neodradily, možná spíš naopak jsem se tam chtěla podívat ještě víc a udělat si svůj vlastní názor. Občas totiž narazím na Japonce, kteří nemají rádi Koreu, a stejně tak na Korejce, kteří nemají rádi Japonsko. Jejich vzájemné vztahy jsou komplikované a různé spory se mezi nimi táhnou už po stovky let.

Do Jižní Korei jsme jely jen na 3 noci, takže jsme zůstaly jen v hlavním městě. Vím o spoustě dalších míst, které stojí za návštěvu, ale to bychom musely mít mnohem více času.

Cesta letadlem. Nad Japonskem jsme vyhlíželi Fudži san, ale po chvilce letu nás obklopily mraky a nebylo nic vidět.

IMG_20170617_172413

Do Soulu jsme přijely odpoledne, první jsme našly náš hostel. Měli tam parádní terásku s posezením.

IMG_20170614_183843

Šly jsme se podívat k mostu Banpo, který vede přes řeku Han a je zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako nejdelší fontána na světě.

Pohled na Soul při západu slunce. Vlevo je vidět Banpo most a uprostřed je Soul věž.

IMG_20170614_201808

Druhý den jsme podle plánu vyrazily do prvního chrámu, který jsme chtěly navštívit, ale o hodinu jsme se zpozdily, protože jsme nasedly na autobus, který jel opačným směrem. Cestování autobusem v Soulu bylo komplikované, skoro všechny názvy zastávek byly v korejštině.

Když jsme dojely na místo, tak jsme zjistily, že jsme u úplně jiného chrámu, než který jsme původně chtěly navštívit. V plánu jsme měly návštěvu Gyeongbokgung paláce, ale nějakým nedopatřením jsme dojely k Changdeokgung paláci :D. Všechny názvy pro mě byly neskutečně komplikované a těžké k zapamatování, takže jsem ani nebyla překvapená, že jsme dojely někam jinam, než jsme chtěly, ale když už jsme tam byly, tak jsme se šly podívat.

IMG_20170615_121915

Celý areál byl krásný a vůbec nebyl přelidněný, stihly jsme se přidat ke skupince s průvodcem, tak jsme se dozvěděly spoustu zajímavých informací.

Výhled od chrámu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Irworobongdo – kresba na rolovacím plátně, která se vždy věšela za trůn krále, skládá se z pěti hor, slunce a měsíce.

Celý areál jsme si prošly a už jsme se těšily na chrám, ke kterému jsme původně chtěly jít, protože měl být ještě větší a hezčí.

První místo odškrtnuto ze seznamu, i když na něm vlastně vůbec nebylo 😀

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na druhý pokus už jsme trefily. Gyeongbokgung palác, byl mnohem více přeplněný a všude se procházeli lidé v tradičním korejském oblečení, které si bylo možné na pár hodin pronajmout.

Některé fotky byly jako z pohádky, když se mi podařilo zachytit turisty v tradičním Hanboku.

IMG_20170615_134332

Musela jsem se s tímto párem vyfotit, nejsou to Korejci, ale mají tradiční korejské oblečení a strašně jim to slušelo a byli moc milí.

P1110292

Mé znamení je kohout.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Národní lidové muzeum.

Nikdo mi nepřišel pomoct 😦

P1110326

Pohled na Gyeongbokgung palác zvenčí. Prošly jsme ještě pár míst, podívaly jsme se do Insadong čtvrti a pomalu jsme se přemisťovaly na pouliční trhy v úplném centru Soulu.

P1110342

20170615_155423

Měly jsme pořádný hlad, ale přišly jsme na to správné místo – pouliční trhy. Všude plno jídla, hluku, vůní a hlavně lidí.

Už byl večer a za celý den jsme byly ušlapané, tak jsme se vrátily na hostel, abychom načerpaly síly na další den.

Ráno jsme začaly ve čtvrti pouličního umění.  Po cestě jsem objevila své dávno ztracené sestry, říká se, že tam takhle sedím dodnes.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ulice byly krásně barevné a hravé.

P1110435

Trasa mezi domy vedla k výhledu na město.

P1110460

Pokračovaly jsme do staré části Soulu s tradičními ulicemi a domy –  do Hanok vesnice. Po cestě jsme se stavily na jídlo. Dala jsem si studený salát z nudlí, v kuchyni neztráceli čas s krájením, tak mi dali nůžky.

Hanok vesnice.

Pohled z vrchu na střechy.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ještě další uličky.

Nohy už nás zase bolely, ale nezastavily jsme a pokračovaly jsme k Soul věži.

P1110676

Výhled nestál za nic, během hodiny všechno zakryl opar a nebylo vidět vůbec nic, tak jsme ani na věž nešly, protože by z vrchu nebylo vidět už vůbec nic, tak jsme si užiliy alespoň cestu lanovkou a areál kolem věže. Asi by mě mrzelo, že jsem neviděla Soul z věže, ale díky tomu, že jsme na několika místech měli skvělý výhled na město, tak mi to až tak nevadilo.

Náladu jsme si zpravily na dalším pouličním trhu. Koupila jsem si Totora (postava z Japonské anime pohádky) a mňamku ze sýra obalenou v kokosu.

Den už byl zase u konce a my jsme byly unavené, takže jsme si udělaly menší nákup na večer a vrátily se do hostelu, kde jsme ještě seděly až do noci na terase. Další den jsme se vracely zpět do Japonska, ale letadlo nám letělo až odpoledne, takže jsme se jely podívat na poslední místo v Soulu.

Pohled na koleje při cestě k poslednímu místu před tím, než jsme vyrazily na letiště.

IMG_20170617_102356

Šly jsme se podívat k válečnému pomníku a muzeu, věnovaným tragické historii 20. století na korejském poloostrově.

Expozice pozemní techniky, letecké techniky a dělostřelectva.

IMG_20170617_110452

Památník a korejští vojáci.

Tímto náš výlet do Jižní Korei skončil a my jsme se musely vrátit do reality ke všem povinnostem, které jsme s radostí nechaly v Japonsku. I když jsem po návratu měla mnohem více starostí a během 3 dní jsem se musela připravit na zkoušku z Japonštiny, tak nelituji, že jsem do J. Korei jela. A mimochodem, dnes jsem dostala výsledek z testu a dostala jsem krásných 85 bodů ze 100!

Můžu říct, že kdybych měla pokaždé čekat na ten správný čas cestovat, tak bych seděla jenom doma na zadku. Méně než 20 % výletů v Japonsku proběhlo za ideálních podmínek, což znamená, že kdybych pokaždé čekala na ideální příležitost cestovat, přišla bych o 80 % výletů a to by byla hrozná škoda. Nikdy nečekejme na ideální příležitost, protože buď nemusí přijít vůbec a nebo se ochudíme o spoustu zážitků.

Za mě je to vše, zítra mířím do Tokia na rybí trh, tak musím vstávat brzo. Mějte se krásně, ahoj!

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s