Preventivní cvičení + prohlášení o zanedbávání blogu

K tomuto článku se dostávám po téměř třech týdnech. Ve škole se vše nabaluje jako sněhová koule, přibývá úkolů, testů a Japonština je kapitola sama o sobě – někdy mám pocit, že se nás učitelky odhodlaly naučit plynně Japonsky během 4 měsíců. Nutno dodat, že se jim to i přes naše občas nechápavé výrazy daří, protože před pár dny jsem poprvé použila Japonštinu a navíc mi dotyčná paní i rozuměla! Moje nadšení ovšem během pár vteřin opadlo, poté co mi začala složitě odpovídat a já jsem byla zase ztracená.

Aby toho nebylo málo, tak jsme si naplánovaly výlet do Jižní Korei. “Vždyť letenky jsou tak levné a je to tak blízko! Byl by to hřích se tam nepodívat. Co naplat, že máme horu domácích úkolů a blížící se velký test z Japonštiny, nějak se to zvládne. Jedeme!” Takhle nějak jsme si naplánovaly výlet, koupily letenky a za necelé dva týdny už jsme seděly v letadle.

Po našem návratu jsme se ponořily do hory povinností, které jsme za sebou nechaly v Japonsku a ve čtvrtek a pátek jsme měli velkou zkoušku z Japonštiny. Výsledky se dozvím až zítra, ale snad to nebyla taková katastrofa. Tento příspěvek jsem chtěla věnovat preventivnímu cvičení proti katastrofám, ale nějak se přeměnil v prohlášení o tom, proč jsem nic nenapsala nic. No, abych to zbytečně nenatahovala, tak už půjdu k věci a budu psát o původním tématu – preventivní cvičení. Všemu ostatnímu se budu věnovat detailněji v dalších příspěvcích.

—————————————————————————————

V rámci některých předmětů, máme naplánované povinné výlety a jedním takovým výletem byla i návštěva prevenčního centra v Sagamihaře. V Japonsku berou preventivní cvičení a opatření velmi vážně, jelikož pravděpodobnost, že Japonsko zasáhne zemětřesení, tsunami nebo hurikán je vysoká a není to tak dávno, když před šesti lety v Japonsku udeřilo silné zemětřesení a následně i tsunami. Spousty lidí přišly o životy a i když někteří byli zkrátka ve špatnou dobu na špatném místě, byly zde i tací, kteří se mohli zachránit, pokud by byli lépe připraveni. Jako příklad nám uváděli celou základní školu, kde téměř všechny děti přišli o život kvůli tomu, že učitelé podcenili situaci, kdyby se včas dostali do vyšších pater budovy, mohli být ještě naživu.

V Japonsku se od té doby začala brát prevence mnohem vážněji a po celé zemi vznikaly centra, které se věnují preventivním cvičením. Ve škole se už od nejnižších ročníků učí jak se zachovat v případě katastrof a všichni ke cvičením přistupují velmi zodpovědně. V Japonsku nikdy nevíte, jestli tyto znalosti použijete za týden, měsíc nebo za rok, ale jedno je jisté, budou přicházet další zemětřesení a je jen otázkou času, kdy přijde další extrémně silné.

V simulátoru zemětřesení jsme si vyzkoušeli zemětřesení o stejné síle jaké udeřilo v roce 2011 v Japonsku, byla to síla! A co jsme se naučili? V případě zemětřesení je potřeba vypnout přívod plynu, otevřít dveře a zajistit aby se nezavřely a schovat se pod stůl. Zemětřesení přichází v intervalech, takže nevylézat hned po prvním odeznění.19458243_1580378025307634_856600849_n

Vyzkoušeli jsme si i simulaci hurikánu. Normálně simulace probíhá i s vodou (umělým deštěm) a v pláštěnkách, ale nám naštěstí pustili jen vítr, nevím jak by jinak vypadal můj makeup 😀

19458131_1580378101974293_1129242093_n

V další části nás poslali do přesné kopie nákupního centra v Japonsku, kde před několika lety vznikl požár a hodně lidí zemřelo kvůli kouři. V tomto testu jsem naprosto selhala. Kouř se prý drží od 30 cm a výš, takže se musíte co nejvíce přiblížit k zemi, ale podle snímačů pohybu, jsem byla příliš vysoko. Vůbec mi nedošlo, že v rozhlase nám hlásili, kde se požár nachází, protože to bylo v Japonštině, takže jsem tomu nevěnovala pozornost, s kamarády jsme se mezi sebou bavili a domlouvali, což znamená, že jsme se mnohem více nadýchali kouře, ale příště už budu chytřejší.

Historické hasičské auto a kámen na kterém je z vrchu vytvořený model Sagamihary.

Po absolvování celého programu jsme se jeli podívat k nedaleké přehradě, kde jsme si dali i oběd. Bylo krásné počasí a já jsem byla ráda, že jsem konečně v přírodě.

Spodní část přehrady.

Pohled na cestu k přehradě odkud jsme přišli. Na tom zeleném travnatém kopečku vlevo jsme jedli oběd.

IMG_20170604_144819

Pod vodou je zatopená vesnice a když je voda čirá, tak jde prý vidět, ale voda byla úplně tmavá.

IMG_20170604_144854

To bylo z našeho školního výletu vše, i když se mi tam vůbec nechtělo, tak to nakonec bylo zajímavé a výlet k přehradě byl úplný balzám na duši 🙂 Tak se mějte hezky, ahoj!

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s