Yoyogi park a létající kapři

Návštěva centra Tokia se stala pravidelnou záležitostí a vůbec mi to nevadí. Je toho ještě tolik, co bych v tomto městě chtěla vidět a vyzkoušet, a proto jsem ráda, že na to mám spoustu času. V sobotu jsme vyrazili do parku Yoyogi, kde jsme si udělali piknik a podívali jsme se k šintoistické svatyni Meiji Jingu. Ve svatyni jsou uloženy ostatky císaře Meiji a jeho družky.  Svatyně byla postavena v roce 1920, ale během 2. světové války podlehla bombovým náletům. V roce 1958 byla opět postavena.

Vlakové nádraží Harajuku, které je kousek od parku.

P1100849

Dvanácti metrová vstupní brána ke svatyni. Věřící se před branou ukloní a až potom projdou.

P1100864

Sudy s rýžovým vínem (saké/ 酒) po cestě ke svatyni.

Před vstupem do svatyně se věřící očistí pomocí vody z dřevěných naběraček.

giphy (1).gif

Měli jsme trošku smůlu, protože část svatyně se rekonstruovala, a tak byla pod plachtou. Ale nevadí! V červnu se sem vrátím znovu, protože bude otevřená další část parku se zahradou plnou kvetoucích květin.

Na druhou stranu nám přálo i štěstí, protože jsme zastihli svatební průvod.

giphy (2).gif

Piknik v Yoyogi parku 🙂

18194118_10207492098855702_1287952281300685714_n.jpg

I ve městě se dají najít krásné květiny.

Den jsme zakončili večeří v jedné z restaurací, kde jsme zaplatili jídlo a pití na 2 hodiny v neomezeném množství. S alkoholem opatrně, sama jsem se přesvědčila, že s ním v nápojích nešetří. V dobré víře, že popíjím slabou limonádu jsem odcházela s poněkud veselejší náladou, ale zakončení dne to bylo hezké. 😀

Druhý den jsme se jeli podívat na festival ke dni dětí nebo spíše kluků, protože v Japonsku slaví zvlášť den dětí pro holky a pro kluky. Rodiny, které mají doma kluky vyvěsí před dům látkové kapry, kteří ve větru “plavou”.

V Sagamihaře zavěšují pět lan přes řeku s celkem 1200 barevnými kapry.

giphy (3).gif

Na festivalu samozřejmě nechyběly stánky s jídlem. Postupně zkouším všechny druhy festivalových jídel. Zatím mi nejvíc chutnaly bramborové hrudky s máslem 😀 možná proto, že brambory jsou mi tady vzácné. Za zmínku stojí i Takojaki, je to něco jako naše bramborové knedlíky, akorát, že to nejspíš není z brambor a místo uzeného jsou plněné nasekanými chapadýlky z chobotnic, po bramborových hrudkách to bylo nejlepší jídlo z festivalu, určitě si ho ještě někdy dám.

Tak se mějte krásně a já už zase mizím. Bude za chvíli půlnoc a já mám ještě dělat úkoly do Japonštiny 😀 Ahoj!

IMG_20170430_141603

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s